Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
O kvalitě této knihy hovoří už jméno autora. Bruce Momjian je totiž ve světě IT velmi známou osobností. On a ještě několik dalších osobností založilo před několika lety PostgreSQL core-team.
Je tedy jednou z několika osobností, které tomuto systému rozumí naprosto dokonale. A on to dává v této publikaci až okatě najevo.
Kniha je velmi čtivá, rozdělená do několika kapitol, bohatě prokládaná příklady a velmi často se odkazuje na Oracle databázi, se kterou možnosti a schopnosti PostgreSQL autor srovnává. Velkým plusem je referenční příručka, která zabírá téměř polovinu knihy. Čtenář tak nemusí stále hledat na internetu. Otázkou je, zdali v praxi nebude kombinaci google+dotaz rychlejší než zasvěcené listování.
Kniha má 20 kapitol a onu výše zmiňovanou referenční příručku, celkem 402 číslovaných stran. Projděme jednu po druhé, vždyť čtenáři to přeci chtějí :-).
První kapitola - Historie PostgreSQL - zde snad není ani co dodat. Dozvíme se o začátcích databázových systémů, o univerzitě v Berkeley, o vzniku open source databází a podobně.
Druhá kapitola - Databázové příkazy - nám zodpoví otázky ohledně připojení se k databázi, výběru pro nás vhodného rozhraní a o tom, jak se v PostgreSQL pokládá dotaz.
Základní příkazy jazyka SQL - to je název třetí kapitoly. Naučí nás databázově myslet v příkazech INSERT, SELECT, WHERE, DELETE, UPDATE a ORDER BY. Kdo o SQL něco ví, nepotřebuje slyšet víc. Vy ostatní začněte hltat stránky knihy
. S těmito znalostmi už můžete udělat nějakou triviální databázi.
Čtvrtá, podle mne nelogicky pojmenovaná kapitola - Přizpůsobování dotazů - nám prozradí taje jazyka v kombinaci s regulárními výrazy, AND/OR logických výrazů, LIKE, mnohonásobného větvení CASE a mnohé další.
Pátá kapitola, zde již značně přituhuje! Agregační funkce jazyka SQL - seskupování GROUP BY, klauzule HAVING a agregační funkce. Malinko mě polilo horko :-).
V kapitole 6 se probírá spojování a práce s tabulkami. Podle mne ne moc zajímavá část knihy. Příkazy zde zmíněné vám vyrobí každý alespoň trochu rozumný RL modelář. Pojďme tedy dál.
Kapitola 7 probírá označování řádků pro následnou práci s nimi. Má znovu podivný název - tentokrát Číslování řádků.
V osmé kapitole autor seznámí čtenáře s klauzulemi typu UNION, EXCEPT, INSERT a poddotazy a jejich klauzulemi NOT IN, ANY, ALL a další. Tady začíná kniha být zajímavá i pro profesionály, protože přehlednou formou shrnuje probíranou látku a přehledný sumář se přeci vždy hodí.
Devátá kapitola se zabírá typy dat a jejich podporou v PostgreSQL. Dále nabízí souhrn a ukázky podpory funkcí, operátorů, proměnných a nezůstává jen u nich. Podpora polí a binárních objektů jistě také potěší :-).
To, co dělá PostgreSQL skvělou databází, je podpora Transakcí a zámků. Popis je zde na 8 stran. Ať každý sám rozhodne, zdali to je hodně, či málo.
Následující tři kapitoly probírají postupně nastavování PostgreSQL na maximální výkon, řízení výsledků přes klauzule LIMIT a správu tabulek. Zde leží dle mého názoru největší plus celé knihy. Neprobírá jen SQL jako takové, ale i jeho bezpečnost.
Kapitola 14 - Omezení - zde se dozvíme o klauzulích NOT NULL, UNIQUE, CHECK, co je primární klíč a cizí klíč a jejich reference.
Kapitoly 15 a 16 spolu úzce souvisí. Je v nich obsaženo téměř vše o Importu a exportu dat do a z databáze a jednotlivé databázové dotazovací nástroje. Možná je mohl autor raději spojit a zbytečně nedrobit knihu do tolika kapitol.
Sedmnáctá kapitola - Programová rozhraní - pro mne byla nezajímavá. Každý má přeci to své a o jiném pokud možno nechce moc slyšet :-).
A je tu osmnáctka. Tady jistě zaplesá srdce pana inženýra Halašky aneb semestrálky z jazyka SQL obsahující funkce a triggery :-).
Rozšíření PostgreSQL pomocí céčka je trochu na začátečníky moc "hutné" téma. Začátečníci přeskakují, databázoví specialisté také, C programátoři to nepotřebují :-).
V poslední kapitole je probrána Administrace databáze od A do Z. Naleznete tam opravdu vše. Já alespoň při čtení této kapitoly nenašel věc, která by chyběla.
Kniha je opravdu dobrá. Má světlá i zbytečná místa, ale ne špatná. Její výhodou je, že se nezabírá jen PostgreSQL, ale i dalšími databázemi obecně. Je čtivá a nabízí plno praktických příkladů. Jistě se o ní vyplatí uvažovat.
| Název | PostgreSQL - Praktický průvodce |
| Autoři | Bruce Momjian |
| Vydal | Computer Press |
| Datum vydání | 2003 |
| Počet stran | 424 |
| Doporučená cena | 447 Kč / 669 Sk |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
."
."